Hvar (město) (Chorvatsko)

Hlavní a největší město ostrova Hvar je stejnojmenné letovisko, ležící v chráněné zátoce v jihozápadní části ostrova. Od 4.stol. př.n.l. zde stála řecká osada Dimos, po Ilyrech a Římanech se zde v 7.stol. začali usazovat první Slované. V první polovině 15.stol., kdy byl ostrov pod nadvládou Benátčanů, začal největší rozkvět města a celého ostrova. Rozvíjelo se zemědělství, obchod a architektura a město Hvar se stalo kulturním a hospodářským centrem oblasti. Roku 1571 bylo město vypleněno Turky, takže většina architektonických památek pochází až z konce 16.stol. Centrum města leží v okolí přístavu, který již Benátčanům sloužil jako opěrný bod a útočiště pro jejich flotilu. Přímo u přístavu stojí benátský Arzenál postavený roku 1579 a sloužící jako velká loděnice, v které bylo místo pro několik válečných lodí najednou. Začátkem 17.stol. dal starosta města k arzenálu přistavět další patro, kde zřídil divadlo, jedno z nejstarších v jihovýchodní Evropě. To se stalo živým kulturním centrem, kde se hrály divadelní hry v chorvatštině. V blízkosti přístavu se nachází náměstí, které je největším náměstím v Dalmácii. Zde stojí katedrála sv.Štěpána, jedna z prvních barokních staveb v Dalmácii. Katedrála byla postavena v 16.stol. na místě benediktinského kláštera a pozornost si zaslouží nádherná zvonice a vzácný oltář uvnitř katedrály s obrazem Madony ze 13.stol. Vedle katedrály stojí biskupský palác upravený v 19.stol., v němž se nachází dómský poklad. Nejkrásnějším palácem ve městě je renesančně barokní palác rodu Vukašinovičů se sedmi balkóny a terasami. Za zhlédnutí rovněž stojí městská lodžie (Gradska loža), která se nachází naproti Arzenálu, a kterou na přelomu 15. a 16.stol. postavil zřejmě veronský architekt Michel Sanmicheli. Ze severozápadní části náměstí vede schodiště ke Španělské pevnosti (Spanjole), která byla postavena za vlády habsburského Karla V. roku 1551. Z pevnosti je krásný výhled na město, přístav a Paklené ostrovy (Pakleni otoci). Kousek za náměstím, směrem k pevnosti, se nachází nikdy nedokončený gotický palác básníka Petra Hektoroviče, který měl své sídlo ve městě Stari Grad. Pokud se vydáme jihovýchodním směrem podél moře, dojdeme k františkáneskému klášteru (Franjevački samostan) pocházejícímu z přelomu 15. a 16.stol., který stojí na skalnatém mysu mezi zátokami. V jeho mariánském kostele (Gospa od Milosti) se nachází cenná umělecká díla. V někdejším refektáři dnes sídlí muzeum a galerie s obrazy P.Cavalliniho, G.da Santacroceho, J.Palmy ml. a dalších.