Pelješac (Chorvatsko)

Druhý největší chorvatský poloostrov (po Istrii) Pelješac s rozlohou 350 km čtverečních se nachází mezi Neretvanským průlivem a průlivem Malého Stonu na severovýchodě a Pelješackým a Mljetským průlivem na jihozápadě. Délka poloostrova je 65 km a šířka 3-7 km. S pevninou je spojen úzkou šíjí nedaleko městečka Ston. Severní část poloostrova je více zalesněna a je vystavena chladným vnitrozemským větrům, jihozápadní část má teplejší a vlhčí podnebí. Poloostrov je značně hornatý a skalnatý, jeho nejvyšším bodem je hora sv.Ilija s výškou 961 m, avšak jeho údolí mají úrodnou půdu, na níž se většinou pěstuje jižní ovoce, zelenina a vinná réva. Mezi nejvýznamnější vína patří Dingač a Postup, které mají vysoký obsah alkoholu. Přes Pelješac vede od jaderské magistrály tzv. Pelješacká transverzála, která spojuje největší obce na poloostrově a louží také turistům mířícím z pevniny na ostrov Korčula. Lodní spojení s pevninou zajišťuje linka společnosti Jadrolinija, a to z přístavu Ploče na pevnině do Trpanje na poloostrově Pelješac. Za účelem vyhubení jedovatých hadů byly na poloostrov dovezeny promyky mungo, které zde žijí dodnes. Je zde také jediná lokalita v Evropě, kde žijí volně šakali dovezení sem začátkem 19.stol. Obyvatelé poloostrova se od 10.stol. věnovali mořeplavbě, k jejímuž největšímu rozkvětu došlo v 17.stol. V té době byli zdejší kapitáni a rejdaři světově proslulí a nejbohatší z nich zakládali po celém světě banky a obchodní společnosti. V rozmezí let 1865-1887 zde sídlila jedna z největších lodních společností "Associazione Marittima di Sabioncello", která vlastnila 33 lodí s biblickými jmény ze Starého zákona., jejich plachetnice pluly až do severní Ameriky. Důležitost Pelješace pohasla po přesunutí světového obchodu mimo Jadranskou oblast.